Jak správně nainstalovat Windows XP

Před započetím vlastního postupu bych chtěl ještě upozornit, že článek je věnován tzv. čisté instalaci Windows XP. To znamená, že disk C: je během instalace zformátován, nebo-li všechna data na disku C: budou vymazána (na to samozřejmě náš instalační průvodce pamatuje a upozorní vás na způsoby jak a co zálohovat).

Krok první – přípravy

Tato kapitola je věnována těm, kteří již na disku nějaký systém mají a mají na disku data, o která nechtějí přijít. Ti, kteří koupili nový disk nebo celý PC a instalují na něj Windows XP poprvé, mohou kapitolu s klidem přeskočit.

Pojďme se tedy podívat, jak by postup zálohy Vašich dat vypadal v profesionálních podmínkách servisu. Tedy spíše by se hodilo napsat „Jak by MĚL vypadat... “ mnohokráte tomu tak bohužel není. Postup samozřejmě míě upravím, protože profi servis přece jen disponuje podmínkami, které doma zřejmě nemáte.

První věc, kterou je nutné vykonat na správné cestě k záloze dat je jejich antivirová kontrola. Ať už se do zálohy dat pouštíte z jakéhokoli důvodu (v našem případě jde o "čistou" instalaci Windows) tento krok nikdy nevynecháte, ať už antivirus máte nebo ne. K jeho provedení doporučuji stáhnout a aktualizovat poslední verzi programu NOD32. Na stránce www.nod32.cz je k stažení na 30 dní zdarma. Tato verze programu je plně funkční a měla by odhalit veškeré škůdce ve Vašich datech. Zkontrolujte s jeho pomocí postupně všechny disky. Protože je program v české verzi, neměli byste s jeho použitím mít vážnější potíže.

Po kontrole dat přistoupíme k jejich zálohování, tj. zkopírování Vašich dat do bezpečí. Je několik možností jak to snadno provést. Jejich použití je různě časově náročné a závisí především na objemu dat, která chcete zálohovat.

Od 1MB do 2GB – při těchto velikostech je poměrně dobré zálohovat data na flash kartu. Je to rychlé, snadné a bezpečné. 2GB USB flash disky dnes patří mezi standart.

Od 1MB do 13GB – tyto velikosti se dají poměě snadno zálohovat vypálením na DVD/DVD-RAM. Možná Vás napadne, že 13GB na jedno DVD nenacpete a máte pravdu. Nicméně si myslím, že vypálení 3 DVD disků nezabere tolik času a při ceně kolem 10 korun za DVD to vychází poměě dobře.

Od 13GB výš zůstává v podstatě jediná možnost. Přesunout Vaše data na jiný pevný disk nebo diskový oddíl (v případě, že nevíte co je diskový oddíl, dozvíte se to dál v článku).

Další možností je samozřejmě data vypálit na CD (zhruba do 2,5GB se to ještě dá přežít). Zkopírování dat po síti na jiný PC nebo jejich uložení na mechaniky ZIP (300MB).

Zálohování můžete brát zároveň jako příležitost udělat si v datech pořádek. Zbavit se zbytečného balastu, který Vám stejně jen zabírá místo na disku. Proto zálohujte skutečně jen věci, o které skutečně nechcete přijít. Mezi tato data obvykle patří Dokumenty všech uživatelů (ve Windows XP najdete Dokumenty uživatelů standardně ve složce C:Documents and Setting“jméno uživatele“Dokumenty, elektronické podpisové klíče, bankovní certifikáty, adresář poštovního klienta (Outlook, Outlook Expres), zálohy exportů z mobilního telefonu (seznam kontaktů) a další MP3, filmy, foto, save z her atd. Čím víc toho bude, tím hůře se Vám bude záloha vytvářet.

Dále je potřeba si uvědomit, že po samotné reinstalaci Windows XP budeme potřebovat rozhýbat množství hardwaru. To si obvykle vyžaduje ovladače (eng.: driver, ovladač je program dodávaný výrobcem hardwaru, který zajišťuje zdáou spolupráci hardwaru s operačním systémem) k různým zařízením. Kde je najdeme ???

Mnoho ovladačů je obsaženo přímo ve Windows XP proto je hledat nepotřebujem.

• Při koupi počítače byste od prodejce měli dostat Cd-čka s ovladači k veškerému hardwaru obsaženému ve Vašem počítači.

• Při koupi jednotlivých dílů hardwaru by součástí dodávky taktéž mělo být CD s ovladači (některé OEM verze hardwaru CD nemají, pak pokračujte bodem 4.)

• Pro každý kousek hardwaru je možné stáhnout ovladače z internetu, nejlépe z webu výrobce hardwaru. Zajistíte si tak poslední verzi ovladačů (ovladače bývají vydávány v tzv. verzích, výrobci HW dají HW na trh k prodeji s první verzí ovladačů, a když se v nich objeví chyba, vydají verzi další a tu vystaví na svých stránkách ke stažení). To je dobré, protože nové verze ovladačů přínaší obvykle vyšší stabilitu, vyšší výkon nebo nové funkce a nastavení.

Před vlastní instalací bychom měli mít po ruce alespoň ovladače k síťové kartě nebo modemu. To nám zajístí, že budeme po reinstalaci Windows schopni připojit se k internetu a případné chybějící ovladače si stáhnout. U starších základních desek je nutné mít také připravenou disketu se SATA ovladači, jinak nebude možné provést instalaci.

Krok druhý – vlastní instalace

Windows XP jsou na CD uloženy tak, že je možné po jejich vložení do CD/DVD mechaniky z jejich CD nastartovat instalačního průvodce. Jak toho dosáhnout ??? Je třeba PC nastavit tak aby bootovalo (načítalo, startovalo) z CD/DVD mechaniky. Toto nastavení se provádí v setupu BIOSu. Jen v krátkosti uvedu co to BIOS je a proč má setup. BIOS – Basic Input Output System je základní prostředník mezi hardware a softwarem počítače. Inicializuje a nastavuje, některá zařízení. Jeho chování se dá ovlivnit v tzv. setupu. V brzké době bude zřejmě nahrazen modernějším rozhraním EFI – Extesible Firmware Interafce (podporován Windows VISTA, OS 10 Tiger atd.) Právě v setupu BIOS lze nastavit pořadí, ve kterém se budou prohledávat zařízení na přítomnost zavaděče systému. V našem případě zavaděče instalace Windows.

Do setupu BIOS se dostanem stiskem klávesy při startu PC. Nejčastěji klávesou DEL, F1, F2, F10, ALT+F1 atd. I přesto, že existují v podstatě jen dva výrobci BIOS modulů (AWARD, AMI) se nastavení liší a vždy je popsáno v manuálu k základní desce.

Pokud byste si s tím nevěděli rady, napište do našeho fóra a admini a moderátoři Vás přesně navedou dle typu základní desky.

Po nastavení BIOS v setupu provedeme restartování počítače. Nyní nastávájí dvě možnosti. Pokud instalujete na PC, kde ještě žádný operační systém nebyl, spustí se instalace automaticky, v opačném případě vyskočí hláška "Zmáčknutím libovolné klávesy spustíte instalaci... " Co máte udělat je snad jasné.

Zde prostě jen stisknete ENTER.

Po té se Vám zobrazí EULA (End User Licence Agreement) neboli smlouva s koncovým uživatelem. Doporučuji prostudovat. Pro pokračování stiskněte F8.

Následuje výběr pevného disku nebo oddílu, na který chceme Windows XP nainstalovat. Je zde také možnost vytvoření nového oddílu skrývající se pod klávesovou zkratkou C.

Pro ty kdo žádný disk nevidí

Máte pravděpodobně SATA disk a něktěrý starší typ desky a je pro Vás nutné zavést ovladače pro řadič z diskety. Musíte klávesou F3 ukončit instalaci a spustit ji znovu. Jako první při opětovné instalaci se objeví tato obrazovka:

Takže stiskněte F6 a čekejte. Instalace normálně načte ostatní ovladače a nakonec se objeví průvodce se zavedením ovladačů z diskety. Stačí mít správnou disketu a v dalších krocích se disk normálně objeví. A můžete dále pokračovat dalšími kroky.

Zde na chviličku odbočím od instalace Windows XP ke krátkému povídání na téma pevný disk, jeho rozdělení. Výhody X nevýhody.

Pevný disk je zařízení, na které se ukládají veškerá data. Soubory operačního systému, dokumenty, MP3, filmy, hry atd. V operačním systému Windows XP je zastoupen písmenem s dvojtečkou a lomítkem (obvykle C:). Pevný disk lze ale rozdělit na tzv. oddíly. Každý oddíl pak bude mít své vlastní písmeno např. D:. K čemu je tohle dobré ? Z mého pohledu má rozdělení disku hned několik výhod.

Za prvé je to způsob „zálohy“ dat. Pokud totiž reinstalujete Windows a důležitá data ukládáte na jiný oddíl, než na kterém máte nainstalované Windows XP nemusíte se o ně bát. Zformátujete oddíl s Windows a ostatní oddíly zůstanou netknuté. Zároveň to ale neberte jako plnohodnotnou zálohu. Jistě pro MP3 a filmy to zcela jistě postačí ale pořád je to fyzicky jedno zařízení, které snadno může potkat zkáza.

Za druhé lze tím zpřehlednit ukládání dat a tím zjednodušit přístup k nim.

Všeho moc ale škodí... . Nevýhodou toho, když byste chtěli mít oddíl na filmy, oddíl na MP3, oddíl na FOTO je ten, že nikdy dopředu nevíte, co budete v budoucnu ukládat a kolik toho bude. Takže se můžete dostat do situace, kdy budete mít oddíl na filmy už plný filmů, ale kam tedy uložit další film ??? Na oddíl pro MP3 ??? Sami asi už tušíte, že tudy cesta též nevede.

Někteří uživatelé si myslí, že rozdělení disku způsobí snížení jeho výkonu. Nic takového sem nikdy nezpozoroval a žádné z mých měření tomu nenaznačuje. Pokud má někdo z našich čtenářů v tomto směru jiné zkušenosti budu rád, když se o ně podělí na našem fóru.

Dále se tvrdí, že není nutné jakkoliv velký disk dělit. Vzhledem k cenám disků je podle nich lepší na zálohu koupit další disk. Ano je to skutečně lepší varianta, ALE... , když bude mít uživatel jeden disk např. Dnes běžných 200GB a nerozdělí ho a nacpe ho daty až k okraji a bude chtít reinstalovat systém, bude v koncích... , 200GB nevypálí a nezbývá než opravdu koupit nový disk, nebo si ho někde půjčit, nebo přijít o filmy anebo provést instalaci bez formátu disku což má obvykle pramalou cenu.

Já proto doporučuji střední cestu. Disk rozhodně dělit (obzvláště pokud jste vlastníkem jednoho velkého) ale s rozumem. Rozdělení, které mohu doporučit většině uživatelů je následující. 20GB na operační systém a zbytek disku na ukládání dat. (Ve výjimečných případech může být na oddílu pro operační systém potřeba více místa např. Ve chvíli kdy instalujete programy která mají mnoho podkladových dat typicky mapový software na profeisonální úrovni {GIS}, hudební software apod.

Zmáčkněme tedy klávesu C. (v případě, že disk rozdělený je, je dobré oddíl s Windows odstranit {D,ENTER,L} a znovu vytvořit).

Jak vidíte, velikost nového oddílu vybíráme v MB. 6GB je 6000MB. Udáme tedy požadovanou velikost a stiskneme ENTER.

Takto vypadá nově vytvořený diskový oddíl klávesou ENTER nyní pokročíme k dalšímu kroku instalace.

A tím je výběr způsobu formátování. Instalace nám dává na výběr ze čtyř druhů formátu. Rychlém nebo klasickém pro souborové systémy NTFS nebo FAT32. Systémový oddíl Windows XP by VŽDY měl být naformátován jako NTFS. Proč ??? NTFS je novější souborový systém a zajišťuje nám vyšší výkon a bezpečnost. FAT32 použijte pouze, pokud chcete na diskový oddíl přistupovat i z jiných operačních systémů než Windows XP. Některé funkce Windows XP nejsou na FAT32 dostupné.

Rychle nebo ne ??? Pokud formátujeme nový disk měli bychom vybrat volbu BEZ přívlastku RYCHLE. Trvá to sice podstatně déle, ale budeme mít aspoň jistotu o nezávadnosti pevného disku. Provádí se totiž kontrola povrchu disku.

Nyní nezbývá než čekat. Proběhne formát disku, uložení dat potřebných pro instalaci z CD na pevný disk. Poté se PC restartuje a nastartuje pokračování instalační procedury již z pevného disku, některé soubory ale budou stále načítány z CD, proto musí v mechanice zůstat.

Proběhne několik procedur, které nemáme šanci příliš ovlivnit. Alespoň ne nyní. Nicméně můžeme jejich průběh míě ovlivnit před instalací Windows XP. A to především tak, že veškerý HW, který chceme na PC používat, zapojíme k počítači, tak aby se pokud možno co nejvíce HW detekovalo právě nyní a Windows XP tak mohl přímo zde naistalovat většinu ovladačů.

V průběhu tohoto procesu postupně projdeme následující kroky:

Vše je popsáno česky proto se k tomu nebudu rozepisovat. Navíc tato nastavení funkčnost systému neovlivňují. Jediné co stojí za zmínku je heslo účtu správce (uživatel administrator), za prvé je nutné ho VŽDY nastavit, pokud to neuděláte, můžete ostatní účty šifrovat a kódovat jak chcete a nebude to k ničemu. Účet administrator není běžně vidět, ale lze se do něj přihlásit. Pokud nemá heslo je přes něj volně přístupný celý systém. Z tohoto účtu lze bez problémů přebírat vlastnictví složek, měnit celé nastavení PC proto heslo mít musí.

Po dokončení instalace přichází první spuštění. Automaticky se spustí průvodce nastavením, zde se jen zmíním o automatických aktualizacích systému. Pokud umíte pracovat s firewallem můžete automatické aktualizace v klidu vypnout. Jinak je nechte zapnuté. Důležitá je také aktivace systému Windows XP, na kterou máte 30 dní. Nemá cenu k tomu dodávat víc, stačí si číst informace na monitoru a vše bude jasné.

Krok třetí – nastavení PC

Nyní bohužel musím přejít z poměrně velmi podrobného výkladu k výkladu spíše obecnému. Každý PC je sestaven z jiných dílů, proto je nemožné přesně popsat nutné kroky. Měli byste ale každým krokem projít.

Těsně po prvním spuštění a ukončení průvodce nastavením je třeba nainstalovat ovladače veškerých zařízení, která máte v počítači. Typicky to bývají ovladače základní desky, zvukové karty a grafické karty. Ovladače, které Vám chybí, najdete na webu výrobce zařízení.

Dále doporučuji hned po instalaci nainstalovat .NET 1.1 a .NET 2 jedná se o podporu těchto technologií. Oba balíčky najdete na webu Microsoftu.

Dále lze pomocí nastroje pro konfiguraci systému povypínat nepotřebné služby. Tento nástroj spustíme zadáním příkazu do msconfig do příkazového řádku (Start -> Spustit). Mezi nepotřebné služby patří např. Centrum zabezpečení. Seznam služeb a jejich funkcí najdete ke stažení v naší download sekci.

Nyní je na čase zformátovat zbytek disku. To provedeme v menu START->NASTAVENÍ->OVLÁDACÍ PANELY->NÁSTROJE PRO SPRÁVU->SPRÁVA POČÍTAČE. V levém okně vybereme SPRÁVCE DISKŮ. Pravým kliknutím na šedém místě v grafu diskových oddílů vyvoláme nabídku. Zvolíme vytvořit nový oddíl. Nový oddíl bude rozšířený. Pravým kliknutím na grafickém znázornění rozšířeného oddílu (zelené orámování) opět vyvoláme nabídku a vytvoříme logickou jednotku. Tu naformátujeme na NTFS nebo FAT podle libosti. Osobně doporučuji stejně jako pro systém NTFS.

Tímto krokem pro nás instalace Windows XP končí. Další postupy jsou již příliš individuální na to, aby se daly všeobecně popsat. Určitě by měla následovat instalace firewallu, antivirového programu. Dobré také je vytvořit si zálohu čisté instalace, to Vám umožní při pádu systému rychlou obnovu. Samotné CD s instalací Windows XP lze editovat programem nLite a tak systém ještě víc doladit Vašim osobním potřebám nebo vytvořit tzv. bezobslužnou instalaci. Ale to jsou již témata na další články.